shit

Jedu ten trap, není to cap, na stole texty, na srdci tlak, kouř letí vzhůru, oči jak sklo, život mě zkouší, já jedu furt pro. Nejsem tu kvůli slávě a flexu, nejsem tu kvůli falešnýmu stresu, každej můj verš je kus mojí cesty, ne pohádky, ne prázdný řeči. Pamatuju noci, kdy nebyl klid, v hlavě jen chaos a chuť někam zmizet, teď stojím rovně, i když mám šrámy, život mi dal lekce, ne medaile a ceny. Oni chtějí pozlátko, chtějí jen show, já radši pravdu, i když bolí moc, fake lidi zmizí, když přijde pád, pak se vrátí zpátky a hrajou si na gang. Klik-klak, beat letí, jedu jak vlak, rychlý flow, žádná brzda, žádnej strach, den za dnem makám, noc za noc píšu, v každým tom řádku nechávám duši. Reál je reál, to nejde hrát, nemůžeš koupit respekt za cash, musíš ho získat tím, jak se chováš, když přijde problém, jestli ho ustojíš. Jedu ten trap, není to trend, pro mě je hudba víc než jen fame, i když je svět někdy studenej jak led, zůstávám stejnej, jdu dál vpřed. Dneska mám mikrofon místo zbraní, texty jsou síla, co drží mě nad vodami, ať přijde cokoliv, nezastaví mě pád, protože vím, že se vždycky zvednu zas.