Na chvíli se zastav, usměj se a na me podívej, děláš, co Tě baví nebo jenomn nudně přežíváš..Nechci slyšet odpověď, když se na mě nediváš.. Nechci slyšet výmluvy, proč ležíš, zevnitř umíráš.. Takovejch už bylo, boužel nedali si říct, kolik toho vážně potřebuješ, ja myslím, že nic.. vážně nic.. vidím Tvoje oči vyhaslý máš navíc.. Sere mě to, kolik lidem jejich práce vadí, pico v noci se má spát, níčíte si svoje zdraví.. nepochopitelný pocit, fabriky a blbý kecy mě už došly slova, možná Škoda vůbec mluvit....