prokletý básník

Venku zhasly světla na čase je zase pít, otevírám další láhev, abych se cítil pak líp.. Nevím bejbe, kams odešla, ale chci Te zase mít, vedle sebe vecer po tmě vedle Tebe krásně snít.. Vím, že to uteče a ráno se zas vrátíš, objemu, dám Ti pusu, nebudu tolik prázdný. Celý život cítím jsem, jak prokletý básník. Pak jsi přišla ty a ja dostal chuť zase dál žít.. Asi jsem trochu přehnal, chtěl jsem být za high, asi jsem se zachoval jako zkurvenej klaun. Vím, že nemůžu se vymlouvat, že je to láska. Ale věř mi bejbe, že vedle me jsi tolik krásná...