Fatal (15:05)

jednoho dne sem tomu veril a přišla jen zrada ta lez vzpomínky zůstávají a ja blázen vracel se furt na zpět kde to nebylo mic oukey až do ty doby než začali brát kofein sem od nich odskočil odešel pric vyčistil myšlenky a začal si plnit sny jen s obavou ze by mne nesnášejí sem se cítil uz nad věcí a strašně hapy oni my to nechtěli věřit a za zlé to oni považovali prej ze si hraje na to co není nebo co nejsem a přitom oni sou ty krysy co tě stahování tam kde nejsou svetla zmatená tvar a ty podřízený odobnosti a tolik nenavisti ze mne s toho u srdce mrazi přej nedáme naky srazy nebo sloze ja jim říkám cože pane bože vidíš to kam to spěje život plný nenávisti a toho boje kde od tohoto sou ty správný zdroje furt by znáš chtěli dělat toje nedovolil sem jim to ted sem špatně? prej bych se měl sklidit a nedělat takovej dojem sporák měli ten pocit jako nikdy a přitom zavřený v izbe uz neříkám nic když sem z lidmi co by za tebe dali krk a oni nic hadi šicí tak zmiz obklopít se na začátku tema co největší je vihra dostane te to tam kde roztáhnes křídla ale blba pověst bída hlad pomalu sme neměli co žrát stejnak přesto by ti porad brali ja ty plány začal pohlcovat jak dým a co ted s tím odešel uz nezavolal po par měsících zablokoval ze svého života visifroval tu nejlepší věc moje spoved a ja za Majkem s mým bratranec sam nepotřebuješ tisíce fens k tomu aby mne shazovat říkali jak te maj radi a přitom by se ti za rohem smáli a dělali nashvali Pak pomluvy nastali a my se někam nedostali smutnější výraz zanechal Splift a ja pisem tento list duver v tomto světě neznamená uz fakt nic odletět a tomuhle uz nevěřit sam si vytvářet svoje hodnoty ses originál ty oni jen fejkovi obali s popiskem ubohý vnucuje se tam kam by nechteli