podej ty prášky, ať život je lehčí, podej tu láhev, ať cítím se hezčí.. povídej nahlas, ať vím ze nekončí, příběhy lásky, zní někdy hezčejš.. Řekni mi něco, co děláš potají, řekni mi po pravdě, co ty hlasy šeptají. usměj se na mě a sevři me do dlaní, pošeptej do ucha, že jsme si oddaní.. Vim, ale přesto to nechápu, vydělat můžu ikdyz nechodím do háku, s ním o tom, že mám nejsilnější páků, ale vnímám ty chyby, když kricis ty hlupáku.. jaaaaa, a tak jsem to pořád , i když večer piju, abych zapomněl, tak mam Te rád, život, co žijeme jen očividně hra, když klopim další láhev tak proto, že nechci hrát.. jaaaa, občas mě to brzdí, Pak dělám věci, co jiný lidi mrzí.. Sweet není lajf ani zlato ryzi. jsou to skutky činy, co jiný nevidí.. Slyším ty hlasy šeptají, nevnímám městem bloudím potají, nevim kam nikdy se mě neptají, zavírám pomalu svy oči, pomalu svý oči