Už ani nevím, co říkat ti mám, chci, abys pochopil, že už nemusíš být sám. Proč našim srdcím nemůžeme šanci dát, falešné jsou pocity tvé, že si s tebou chci jen hrát. Voníš víc než jarní růže, už mi nikdo nepomůže, chci být s Tebou ve dne, v noci, mít Tě celou ve své moci. Žít s Tebou až do skonání, toužím po Tvém zavolání. Sedím, však radši bych běžel, běžím, však radši bych ležel, ležel vedle Tebe a slyšel Tvoje srdce, naslouchal, jak dýcháš a hladil Tě po ruce. Konec těchhle tlachů, vždyť to musíš znát, proč to dělám, protože Tě mám rád…