Někdy mívám pocit, že se semnou točí svět, někdy zase ztrácím sílu padám dolů, probouzí mě vztek, mezitím co v hlavě tancuje mi čert, na hotelu, z okna vidím padat déšť, přitom držím její ruku nebo je to sen? No tak, řekni, kde to vlastně jsem? Kde to vlastně jsme? K ránu padá hvězda tak si něco přej. Tak si něco přej. Dřív než skončí tajuplný rej. (Výstřel) Utíkám před sebou jako strašák po tom poli nevím kde to je, zamotaný v labyrintu světa nemám brýle, abych tomu všemu rozuměl, jsem jak dekadent, tetující vlastní duši, navštěvuji cizí světy, skáču po planetách jako bych byl akrobat, popisuju peklo ale z duše promlouvá mi ráj, mezi řádky maluju si plátna jako poeta, jsou to moje černobílý bars. (Já?) Každý den jiná maska ale stejná tvář, baby prosím řekni kolik dneska stojím já? (Já,já,) Tak řekni jestli jsem to ještě já? Zašeptej mi jaká je to cena mít někoho rád? Nedělám to všechno pro to, aby mi tě život vzal, ztrácím abych získal, dneska večer nebudu se bát, jednou skončí tahle zima, budeš moje tělo hřát, (možná) dokud nezbyde tu po mně jenom prach, dokud po mně nezbyde jen pach, já? uzavřeny v těle Malkovičův svět, mezi bloky hledám sebe jako motýl, který hledá sladký květ, tíha viny tlačí moje tělo dolů, ztrácí se mi svět,neslyším už nic vidím dveře z druhé strany cítím se už trochu shit, na kolenou probodl mě Amor jeho šíp, (ona) šiju další jizvu, dochází mi nit a i přes to všechno musím jít, dokud moje tělo nepokryje sníh. Já? Život někdy není fér, nemyslíš?