Někdy mám chvílí na chvílí zaskočí mi naše dětství už od mala jsme snily, čekaly na špetku štěstí když to nešlo chtěly jsme mít celý vesmír ten pocit nikdy nezmizne zapomenout já nesmím vím, že nezapomněl jsi ani ty rodinný problémy komu se zase svěříš ty bratranci okolo no komu ale teď věříš ty tak přišly nový lidi a přinesly pervitin začínáš pocit mít že najednou si úplně jinde myšlenkách tvých si to potřeboval když nástup ti přijde přichází znova a znova tvoje kapitola nová ale když už zavřeš oči slyšíš tvojí mami slova nevíš jak do šlo k tomu slyšíš svůj chtíč který tě volá domů volá domů