mráz mám v zádech... vidím slunce po tolika pádech.... musel zmizet.... abych nemusel kolem sebe všechny ty sracky videt... tak že výdech nádech..... píšu příběh z esejí o tolika pádech... dectví neměl .... jako dítě jsem moc nežil... ale pevně sem věřil.... že v jeden krasnej den přijde ta změna.. felas pálí tolik sena .... každej kdo mě znal ... každej co to semnou vzdal.... teď by litoval.... svědomí spitoval.... sere tě jak jsi se zachoval.... já nikdy nelitoval.... život mě vychoval.... nikdy sem sem nepřestal.... myslet na to aby tě život nestrestal... oči tak krásný ... proč jen s tebou je vsechno tolik krásný ... a asi to bude vážný .... snad nebudeme s těch co se spálí... píšu co mě trápí... nevim co nás čeká... ale tvůj úsměv to mi nedá... si fajn hou si fajn žena